Česi ovládli WPC 2023!

V termínu od 3. do 9. 7. 2023 probíhal na nejvyhlášenějších Holandských jezerech již 9. ročník prestižního závodu World Predator Classic 2023. Tento závod bývá často označován jako neoficiální Evropský šampionát, nebo také nejbohatší závod v lovu dravých ryb z rychlých lodí. To proto, že tohoto klání se každoročně zúčastňuje absolutní evropská špička v této rybolovné technice a můžeme zde vidět závodit ty nejlepší a nejrychlejší rybářské lodě z celé evropy.

Každoročně v tomto závodě můžete vidět ta nejzvučnější jména současného přívlačového světa, jak jsou například Dustin Schöne
za značku Nays, Nils Gabsa za Daiwa, Enrico Di Ventura za značku LMAB, Jelle de Jong za Abu Garcia a Berkley, Hendry Vis za značku Quantum, Luc Coppens za Westin, nebo  jména jako Evert Ootsdam, Chris Zaldain USA pro bass angler a desítky dalších.



Jedná se o celkem třídenní závod, kdy cílem jednotlivých posádek je každý den ulovit co nejdelší dravce v počtu 1x štika, 3x okoun a 3x candát. Je jedno v jakém pořadí team dravce uloví, ale během 8 závodních hodin může na svou score kartu připsat pouze tyto dravce v tomto množství. Pokud to team dokáže, říká se tomu že splnil takzvaný Fullhouse, který však na tomto závodě není nijak bodově zvýhodněný. Pouze se v něm sčítají délky nejdelších ulovených dravců v počtech a druzích viz výše. K rybolovu si mohou závodníci sami vybrat oblasti na celkem téměř 60 km dlouhé závodní trati! Rybaří se pouze na umělé nástrahy a pouze z ruky, tedy žádný trolling a podobně. 

Letošního 9. ročníku se zúčastnilo celkem 88 posádek, z toho 7 teamů z České republiky a jeden team ze Slovenska. Ke stálicím tohoto závodu jako jsou někdejší šampioni, tedy historičtí vítězové Radek Filip a Martin Štěpka, nebo naši zkušení závodníci Honza Hubka s Kubou Kolářem, kteří se závodu zúčastnili již potřetí, se na WPC vydalo i tolik dalších českých teamů úplně poprvé.

Jako každý rok se náš Tropic Fishing Illex team vydal do Holandska s předstihem, aby se týden věnoval intezivnímu tréninku na těchto obrovských a členitých nádržích, ale o tom se nám více rozpovídá sám Honza, kterému tímto předáváme slovo. 



Honza Hubka:

"Do našeho milovaného Holandska jsme se letos vydali 26. 6. abychom měli alespoň týden času na pořádný trénink. Podmínky a stanoviště ryb se na těchto rozlehlých revírech mění často i během dnů, natož mezi jednotlivými roky a proto je více než důležité, zjistit a najít ty v daném období nejproduktivnější oblasti, na které se bude nejlepší během samotného závodu zaměřit a ve kterých rybařit. Za ty tři roky které už Holandsko pravidelně navštěvujeme, máme samozřejmě ve svých sonarech a jejich mapách uložené už stovky bodů, označujících naše historické úlovky a není proto vůbec snadné, možná už ani ne reálné, všechny během jednoho týdne projet a prochytat. 

I proto jsme důkladnému a intenzivnímu tréninku věnovali naprosté maximum času který jsme měli k dispozici a na vodě jsme tak trávili každý den rybolovem 12 hodin, někdy i více. 
Během tréninkových dní jsme na vodě zažili snad všechny druhy počasí, prochytali spoustu historicky úspěšných oblastí a konkrétních míst, ale také objevili mnoho úplně nových, kde jsme doposud nikdy dříve nerybařili. Právě jeden z těch tréninkových dní, kdy jsme se vydali do míst, kde jsme nikdy dříve nebyli byl letos naprosto zásadní, protože i taktiku do závodu jsme postavili právě na těchto pro nás doposud neznámých místech a úplně nových oblastech.


 
Našli jsme totiž zhruba 3 zóny, ve kterých se vyskytovalo větší množství menších štik – tedy druhu, který pro nás bývá během závodu nejproblémovější. Nedaleko nich jsme také našli pár oblastí s výskytem a možností ulovení slušných okounů a stejně tak nedaleko i candátů. Proto jsem se rozhodnuli závodní dny začínat vždy v jedné z těchto zón a postupovat následovně. V první řadě se ihned po startu pokusit ulovit základní štiku standardní velikosti, poté se pustit do snad ještě po ránu aktivních okounů a až na konec si nechat candáty, kterých je v těchto vodách spousta, nebývá až takový problém tři bodované v celku rychle ulovit. Pokud vše klapne tak já má, pokračovali bychom v cíleném chytání velké štiky, tedy prezentací opravdu velkých nástrah v oblastech, kde víme že se velké štiky zdržují a pokud se i toto povede, snažili bychom se ještě zvětšit některého z candátů pelagicky – tedy ze sloupce pomocí sonarové Live sondy a nahazování našich nástrah na konkrétní rybu. Takový byl plán a tak jsme také v závodě každý den postupovali. 



Během tréninkových dní jsme zažili nejen že všechny extrémy počasí, ale také rybářsky lepší i horší dny a jednotlivé denní fáze. Některé dny se nám vryly do paměti natolik, že na ně jen těžko někdy zapomeneme. Čemu jsme se mimo vyhledávání oblastí s výskytem velkých okounů věnovali nejvíce, byly oblasti s výskytem štik a to jak jak už jsem psal s menšími, ale také ty, kde se vyskytují ty skutečně velké.

Třešničkou na dortu našeho tréninku byl jeden podvečerní drift právě takovou oblastí, během něhož jsme zažili něco neuvěřitelného, o což bych se s vámi nyní rád podělil. Pustil jsem loď do posledního driftu, protože den se chýlil ke konci a soumrak se rychle blížil. Nastával takvaná zlatá hodinka dne a já začal nahazovat jednu z největších nástrah jakou zde používáme, přičemž Kuba rozmotával svůj zamotaný baitcastový prut. Neujeli jsme snad ani prvních 100 metrů když dostávám do prutu první ránu. Byli jsme si jistí že se jedná o štiku až do chvíle, než se nám vedle lodi vynořil candát osmičkové řady. Na takto velkou štikovou nástrahu o délce 25 cm + jsme zatím doposud nikdy candáta neulovili, takže jsme tím byli poměrně dost zaskočení a to jsme ještě vůbec netušili, co nás čeká dál. Během dalších pár náhozů dostávám do stejné nástrahy další záběr a už podle zdolávání tuším dalšího candáta, což se také po chvilce potvrdilo, jednalo se o rybu kolem 70 cm. Další záběr jsem bohužel netrefil, ale jsem si jistý, že se jednalo o dalšího candáta… Mezitím se Kubovi podařilo rozmotat svůj big bait prut a mohli jsme tak pokračovat v pročesávání této oblasti společně. Netrvalo to snad ani 10 náhozů a Kuba dostává první záběr do nástrahy kolem 30 cm! Délky. Ihned po záseku není pochyb o tom, že se jedná o slušnou rybu a po napínavé zdolávačce parťákovi podebírám krásnou štiku lehce přes 110 cm! Po rychlém vyfocení pokračujeme v driftu a další prudký záběr dostávám zhruba 3 náhozy na to i já. Rychlé měření ukazuje míru štiky 115 cm! Obrovský dravec po pár rychlých fotkách majestátně odplouvá do svých vod a my pokračujeme v nahazování. Další záběr dostává opět parťák a opět se jedná o velkou rybu… I když nám to ve vodě tak nepřipadalo, v lodi měřením zjišťujeme co že se nám podařilo vytáhnout. Tato štika měřila snových 124cm!!! 


Do konce driftu dostáváme ještě dalších několik záběrů a zdoláváme ještě několik dalších štik do jednoho metru délky a poté se už v soumraku maximálně spokojení vracíme zpět do mariny. Nic podobného jsme do posud ve svých rybářských životech ještě nezažili a můžeme jen doufat, že jednou zase zažijeme! 



No zpátky už zase k samotným závodům. Natrénováno jsme měli a po registračním dnu se blížil první den závodu, stanovený na 5. 7.. V tento den však Holandsko a zejména pak jen něco přes 100 km vzdálený Amsterdam, postihla největší letní bouře v dějinách Holandska, doprovázena extrémně silnou vichřicí blížící se místy až tornádu a závod byl tak nakonec v tento den pochopitelně kvůli bezpečnosti zrušen. V tento den jsme se také finálně rozhodli udělat něco navíc, což se na konci závodu ukázalo jako naprosto klíčové a skvělé rozhodnutí. Domluvili jsme se totiž s českými kamarády z teamu Adventer & Fishing ve složení Roman Kuřil a Pepa Verner, vytvořit společně team s názvem: CZECH REPUBLIC – který bude v konkurenci celkem 22 teamů složených z těch nejnašlapanějších posádek z celého startovního pole, moci bojovat o titul WORLD PREDATOR CLASSIC TEAM EVENT CHAMPIONS 2023! 

První den závodu tak byl finálně stanoven až na 6. 7., kdy už počasí umožnilo bezpečný hromadný start 88 lodí najednou a i následný bezpečný rybolov v průběhu 8 pro závod vytyčených hodin. 

Po startu se rychlé lodě vydaly všemi směry na svá předem zvolená místa a my jsme se podle plánu vydali do oblasti s výskytem menších štik. To bylo dobré rozhodnutí a během první hodiny závodu máme štiku kolem 70 cm splněnou.



Pokračujeme na další místa, kdy jsme předpokládali okouny a dva se nám celkem rychle daří ulovit, jednoho však skutečně maličkého, pouhých 22 cm. 





Jako další místo jsme navštívili hlubokou jámu padající z nedaleké mělčiny, kde jak víme stává a loví mnoho candátů a nezřídka kdy i hrany do jámy padající navštěvují lovící okouni. Kuba se proto okamžitě pustil do candátů, které všechny 3 nachytal na 3 náhozy za sebou a já pokračoval v chytání se spíše okounovými nástrahami. Jak Kuba candáty rychle chytil, tak rychle i zmizeli a dalšího většího už jsme zde neulovili.







Já zde však ulovil ještě několik okounů, v čele s jedním o délce přes 49 cm a zvětšil zde i našeho nejmenšího z 22 cm, přes 32, 33 a postupně až na 44 cm.





Tím jsme měli FULLhouse – tedy naši score kartu plnou a zbývalo nám ještě několik hodin času. Proto přesně podle plánu přejíždíme nad velké mělké plato, kde jak víme se pravidelně vyskytují i skutečně velké štiky. Pustili jsme loď do driftu a oba začali oblast pročesávat obrovskými nástrahami, stejně jako během tréninku. Záběru jsme se však během první hodiny driftu nedočkali, bylo téměř bezvětří, slunce pražilo a to rozhodně nejsou ideální podmínky pro cílený lov velkých štik, ba právě naopak. Už už jsme oba přestávali místu věřit a Kuba se dožadoval abych nastartoval a tuto oblast nadobro opustil, když mu říkám vydrž ještě chviličku, už vyjíždíme z mělčiny ven, tady někde prostě stát musí… BUM!!! Rána jako od chlapa přichází do mojí nejúspěšnější štikové nástrahy zhruba 20 metrů od lodi a po chvilce už máme v podběráku překrásnou a zdravou štiku o délce 103 cm což je v závodě perfektní ryba!



Do konce 1. kola nám zbývalo asi 60 minut a tak podle předem stanovené taktiky letíme na candátový spot ve snaze zvětšit našeho nejmenšího candáta. To se nám těsně před koncem prvního dne daří a zvedáme tak nejmenšího candáta na 60 cm a končíme tak nakonec první kolo na skvělém průběžně 3. místě!





Druhý závodní den byl specifický v tom, že se pořadatel rozhodl závodní den nejen že krátit, ale také výrazně dříve odstartovat kvůli odpolednímu závodu dětí. 
Druhý závodní den proto odstartoval už v 6 hodin ráno a my se opět podle plánu vydáváme nejdříve do naší štikové zóny. Ta nám bohužel tentokrát štiku nedala a ani blízké okounové zóny mlčí. Během prvních dvou hodin zkráceného závodního dne jsme byli bez ryby, což je samozřejmě pro závodníka velký psychický tlak a je velice těžké, držet se stanovené taktiky a nezazmatkovat nějakou zbrklou změnou místa, nástrah nebo celé taktiky. Rozhodli jsme navštívit poslední zónu původně vyhodnocenou jako nadějnou pro chytání menších štik, kde však první záběr proměňuji paradoxně v candáta…



štiku se nám zde v mělčině ulovit bohužel nepodařilo a tak přicházím s velice neortodoxním nápadem prochytávat prudký kamenný násyp padající až do 7 metrů hloubky pomocí spinnerbaitu – tedy nástrahy určené spíše na lov v mělčině. Něco mi zkrátka říkalo udělej to! Byl to takový můj šestý rybářský smysl který se mi vždycky vyplatilo vyslyšet!



Hned během druhého náhozu a následné super pomalé prezentace spinnerbaitu řízeně propadajícího podél kamenné struktury, dostávám první zvláštní záběr a ihned po záseku volám na Kubu, že mám okouna, ať připravuje podběrák. Ten tomu samozřejmě v první chvíli vůbec nevěřil a to ani nemluvím o tom co si myslel o této mé prazvláštní prezentaci této nástrahy…



Každopádně to skutečně náš toho dne první okoun byl a já se rozhodl v tomto stylu pokračovat. Další volám na Kubu během dalšího náhozu ☺ Funguje to!



Postupně jsem takto ulovil všechny 3 naše okouny a mohli jsme se vydat do candátové zóny pro zbývající dva candáty. Ti se nám během chvilky skutečně v této oblasti daří ulovit a zvývá nám už jen štika, pro kterou okamžitě ve zbytku času míříme zpět do původních štičích zón kde jsme začali.





Štikám se ten den vůbec do našich nástrah nechtělo a já navíc bohužel hned po záběru jednu ztrácím… do konce závodu zbývá už jen necelá hodina času, když kuba konečně křičí "MÁM!"



Na jistotu štiku podebírám a můžeme se tak radovat z druhého Fullhouse-u! Závod skončil těsně po poledni a náš dnešní fullhouse nás posouvá na 4. místo v průběžných výsledcích, tedy stále ještě máme naději na skvělé umístění. Naše druhá teamová loď Adventerů Romana a Pepi udělal tento den skvělý výsledek a výrazně tak poskočila v průběžných výsledcích vzhůru, čímž náš společný team získává 2. průběžné místo!!!



Třetí a poslední den závodu začal opět ve standardním čase a my byli rozhodnuti na naší fungující strategii a taktice vůbec nic neměnit! Ihned po startu míříme do naší štikové zóny, kde však bohužel první štiku ztrácíme. Místo štiky se nám zde však daří ulovit našeho prvního okouna posledního dne, což také není k zahození, protože tento den má být a také byl tím nejtropičtějším ve smyslu počasí, tedy bezvětří, jasno a teploty přes 30 stupňů ve stínu, tedy absolutně ne rybářské počasí.



Pokračujeme dalšími štikovými oblastmi a trápíme se, štiky nejdou… Zase až když už to téměř chceme vzdát vydat se za okouny, dostávám záběr a úspěšně podbíráme naši  toho dne první štiku! Stálo nás to však první dvě hodiny posledního závodního dne.



Okamžitě přejíždíme na několik okounových spotů, ale jsme bez kontaktu. "Jde to sakra pomalu", říkáme si když přejíždíme do candátové jámy. Ani zde se záběru ze dna ne a ne dočkat, když Kuba vytáhl prut na pelagic a začal nahazovat na echa dravců proplouvající vodním sloupcem…Periferně pozoruji špičku Kubova prutu když BUM! Klepanec do prutu že nelze pochybovat o záběru a už letím s podběrákem k parťákovi nervózně zdolávajícímu větší rybu! Pěkný candát končí v připraveném podběráku a Kuba nahazuje na další echa.



Ještě než stačím candáta zdokumentovat a nahrát do závodní aplikace, kuba dostává další kopačku ze sloupce a volá že další, ještě větší candát. Jaké je naše překvapení když ryba míří pod hladinu a rychle opod djíždí od lodi….velká štika! Tu se nám daří podebrat a zvětšujeme tak štiku na rovných 100 bodů!



Do oběda se však dalšího záběru nedočkáváme, jsme v polovině posledního kola a máme ,,jen‘‘ štiku, jednoho okouna a jednoho candáta. No nic, musíme a i když tomu Kuba nevěří a není z mého nápadu nadšený, mířím s lodí na naše včerejší místo okouních zázraků. Prohazujeme místo okounovými nástrahami a nic, jako by zde žádný okoun ani nebyl. Proto hledám úspěšný spinnerbait ze včerejška a už ho pečlivě nechám řízeně propadat podél kamenné hrany…oba jsme nervózní a pospícháme, ale já této nástraze a místu věřím natolik, že zůstáváme déle než je u nás obvyklé. Během snad až desátého náhozu pociťuji jemný drbanec do nástrahy, potáhnu jí proto úplně pomaličku sloupcem a "ZOB! Je tam", volám na Kubu.



Máme ho, náš druhý okoun splněn. A po chvilce stejným způsobem dostávám i našeho třetího a posledního okouna! Je to sice o nervy, ale někdy se vyplatí tvrdohlavě věřit svému šestému smyslu, na místě setrvat a rybu zkrátka vyházet! 



Do konce kola zbývají 2 hodiny a nám stále chybí dva candáti. Rozhodujeme se proto o zhruba 20 km dlouhý přejezd do míst, kde jsem historicky nachytali candátů nejvíce. To se nám vyplácí a ihned po příjezdu na místo nejen že naše candáty dochytáváme, ale do konce hned i zvětšujeme!



Máme zase FULLHOUSE! Jsem spokojení. Poprvé jsme dokázali fullhouse ulovit po všechny závodní 3 závodní dny a nezbývá tak jen doufat v co nejlepší umístění… ALE!



Do konce závodu zbývá posledních 30 minut když ještě přejíždíme o několik set metrů dále po hraně z mělčiny do hloubky přes 15 metrů a snažíme se najít ještě nějakého většího candáta. V tom dostávám z hrany kopačku a volám na Kubu že ho mám, velkej candát! Místo se něj však po chvilce do podběráku propadá velká štika, která než pochopila co se stalo, byla naše. Řádit začala až v podběráku což upoutalo pozornost obrovské ocelové lodě místní Policie a rybářské stráže na její palubě, která k nám přijíždí prakticky až na dosah ruky a zastavuje pozurujíc tuto velkou rybu. Štiku obratem měříme a zvětšujeme tak naši původní metrovku na 104 cm!



Štika po chvilce mizí v hlubinách, rybářská stráž nám gratuluje a odjíždí a my se vzájemně objímáme a jsme spokojení. V úplně poslední minutě Kuba ještě ulovil candáta o 1 cm delšího než byl náš nejmenší, ale do aplikace ho nahrávám v 16. 16. – tedy pár vteřin po jejím finálním uzamčení pro sečtení konečných výsledků celého závodu. 



Spokojeně a pyšně se vracíme na start/cíl závodu, do mariny Cape Helius a vůbec netušíme, jak závod mohl dopadnout. Nikdo kromě pořadatelů to neví, protože průběžné výsledky byli skryty již hodinu před koncem posledního dne. 



Slavnostní vyhlášení vítězů začíná opožděně až kolem 21. hodiny večer. Nejdříve se vyhlašují nejdelší ulovené ryby celého závodu kde se bohužel tentokrát žádný český team neumisťuje. Po té však přichází na řadu již vyhlášení prestižní soutěže Teamů.

Už když slyšíme jméno teamu na druhém místě, vypuká v české partě neskutečný křik a radost z českého úspěchu! Dokázali jsme to a společně s kluky z Adventer & Fishing posádky - Romanem a Pepou jsme jako team CZECH REPUBLIC se slušným náskokem vyhráli a vybojovali tak nejen pro sebe, ale pro celou Českou republiku titul WORLD PREDATOR CLASSIC Team Event CHAMPIONS 2023! 





Poté už přichází na řadu vyhlášení výsledků hlavní soutěže, tedy vyhlášení absolutních vítězů jednotlivých posádek. Upřímně jsme byli připraveni na umístění kolem 4-6. místa a v bednu už prakticky ani nedoufali, já tedyv v koutku duše ano, ale reálně to vypadalo spíše na takové to umístění, protože poslední fullhouse nachytali i další teamy z TOP pětky, ba i celé TOP desítky. Naše jména však nepadla ani u 6. ani u 5. a když jako 4. celkově nejlepší téma vyhlásili naše parťáky z teamové souteže, Romana a Pepu za Adventer & Fishing team, skočili jsme si s Kubou do objetí kolem ramen a zbytek kamarádů z Čech začal křičet hrdostí a snad i radostí s námi.



Celkové 3. místo tak bylo naše a neskutečně si ho v této našlapané konkurenci vážíme. 

Závodu WPC jsme se zúčastnili potřetí a podruhé jsme na bedně! V loni nám bedna utekla o kousíček s skončili jsme 6. takže bedna pro nás je obrovským zadosti učiněním, navíc ještě korunováno vítězstvím v teamové soutěži, to celé už o moc lépe dopadnout nemohlo, jedině pak už jen snovým celkovým vítězstvím na které stále čekáme!



Druhé místo pak obsadila pestožní a pravidelně se nadstandardně umisťující francouzská posádka Romain Winschermann a Ludovic Pinchede na dělelném místě s Ugis Gross a Vilmantas Nesukuotis z Lotyšska. Celkové vítězství a titul Šamnpionů WPC 2023 pak patří Holandské posádce místních domácích rybářů Arend v/d Heijden a Martijn Reitsma, kteří zaslouženě vyhráli hlavní cenu, Luxusní, kompletně vybavenou bassovou loď snů značky Triton včetně motoru Mercury o výkonu 150 hp!





Sláva Vítězům – čest poraženým! Upřímne gratulujeme teamům před námi a hlavně vítězům, stejně tak děkujeme za fér play a napínavý závod všem zbývajícím teamům.

Dále děkujeme za podporu všem vám, našim fanouškům a kamarádům, kteří nás na dálku podporujete svými zprávami a komentáři! Děkujeme za podporu firmám a značkám, bez kterých bychom si na této úrovni vůbec závodit nemohli dovolit a to hlavně firmám Tropic Fishing rybářské potřeby a Sensas -  Illex ! Dále také našim sponzorům Mivardi, Active Fishing – Varivas, Jigovky CZ, Moris design – Wiley-X, Shimano fishing EU, Czechastreamer a kamarád Antonín Pácal!

V neposlední řadě patří obrovský dík našim rodinám, ženám a ratolestem, které tímto svým závoděním okrádáme o společně strávený čas, ale přes to i na tu dálku vnímáme a pomáhá nám jejich podpora, láska a víra v nás!

Děkujeme Vám všem!"

Za Tropic Fishing Illex team CZ Honza Carpkiller Hubka a Jakub Kollyk Kolář